jak jsem potkal Johanku z (p)arku

"Čas ubíhá různě, podle toho s kým." (William Shakespeare)

Zrušené slévárny za městem se rozpadaly ve svůj protiklad a Slunce z nudy hladilo jejich střechu.
Dojel jsem k nim, vystoupil z auta a na rameno hodil brašnu s foťákem. Plot už měl pubertu za sebou, věděl, že ke slušnému vychování patří díra v něm. Opatrně jsem prolezl a chvíli bloumal mezi zchátralými halami. Vítr si v prázdných okenních tabulkách prozpěvoval svou oblíbenou melodii - " na co čekáš, pojď a postav nový Babylon..."

Těžká vrata na mě zívla a zapomněla na odpor. Proklouzl jsem dovnitř. Zbytky mostového jeřábu držely ochranná křídla nad rezavějícími stroji, řetězy, formami a kohouty na přívod čehosi.
Johanka proběhla halou směrem ke mě a oblaka Času oblečená do koksového prachu se zvedla až ke křídlům jeřábu.
" Dal sis na čas, příteli ", pokárala mě a pohodlně se usadila v jakési příšerně těžké rouře. "Celé léto jsem na tebe čekala na zámku, dívala se na znovuzrození fresek pod kterými jsem si kdysi hrála a ty nikde..." šťouchla do mě jemnou výčitkou.

Přisedl jsem k ní a až do pozdního rána jsme si povídali. Pokud chcete vědět o čem, máte smůlu. Slova byla jasná a lehounká a Johanka je nenápadnými gesty rovnala do správného pořadí. Rozuměl jsem každému písmenu a netušil, v jakém zvláštním jazyce se ten hovor vede...
Bylo mi s ní fajn.
Pohlédla ke vratům.
" Už musíš jít " řekla mi a dodala, že na to mám pouhé dvě minuty. Pokud to nestihnu, zůstanu viset v jejím světě a ten bohužel nezná internet, mobily, závist a cenové akce.
Došel jsem ke vratům, položil ruku na petlici a zůstal stát.
Jak si můžu zkrátit ty necelé dvě minuty čekání? Třeba písničkou. Začal jsem si tiše pohvizdovat melodii průvanu, čechrajícího křídla jeřábu nade mnou.

Vrátil jsem se k Johance.                                                                                                                       "Aspoň mě naučíš fotit", konstatovala spokojeně.

Chcete se ZDARMA učit s ní? Přihlašte se a vše, co se bude učit Johanka, budete dostávat do mailu...