U NÁS, V KRÁLOVÁKU

JAK JDEM TÍM ZDEJŠÍM SVĚTEM

                                                                    uniká nám v čem se pletem                                                                          a jen zřídka najdem vlastní kaz...

Noc marnotratně rozhazovala hvězdy po svém šálu a říčka Litavka si do rytmu prozpěvovala svou nekonečnou píseň.                                                                                                                                                              Seděl jsem na bočním schodišti radnice a díval se do prázdných míst, kde kdysi stávaly vysoké pece železáren. Zůstaly jen ruiny a jejich velikost jim dodává téměř magickou majestátnost.                                Po schodech se proběhl závan větru.                                                                                                                              Přisedla si ke mně. Ukazováčkem na rtech mi zakázala mluvit, usmála se a s lehkou úklonou se představila.                                                                                                                                                                            Madam Vzpomínka...                                                                                                                                                          Vyprávěla o Královském Dvoře, na kterém to žilo. O jeho ocelovém srdci, které stovky let dávalo práci místním a Králův Dvůr proslavilo i v dalekých končinách. Chápala, že čas ani vývoj nelze zastavit a je tedy přirozené, že srdce dotlouklo. Ale nechápala, kam tak nenápadně zmizel život z Králováku. Nechápala, jak jednoduché je vyměnit staleté tradice, zvyklosti, pravidla za obytné zóny, hyzdící kopce kolem královského údolí. Připomněla, že městu už 20 let vládnou stále titíž, na nedostatek času ke změnám se tedy nelze vymlouvat. A ptala se. I já se ptám -

ZMIZELO LEGENDÁRNÍ KOUPALIŠTĚ V POPOVICÍCH. Kde je náhrada?                                                                ZMIZELO KULTOVNÍ POČAPELSKÉ KINO. Kde je náhrada?                                                                                      ZMIZEL DŮSTOJNÝ KULTURNÍ DŮM. Kde je náhrada?                                                                                              Proč nejsou ve městě trhy, na kterých by mohli místní i ti z okolních vesnic nabídnout své produkty a služby?                                                                                                                                                                                    Proč nemá město alespoň jednu důstojnou prodejnu potravin?                                                                              Proč je potíž mít ve městě svého lékaře či zubaře?                                                                                                      Proč chybí místa ve škole i školkách?                                                                                                                            Proč město nemá ani nejmenší snahu přilákat firmy a tím zajistit práci místním?                                          Proč se stávající starosta NIKDY nezeptal občanů na jejich názor, třeba formou ankety?                                Proč rostou stále nové obytné zóny, aniž by k nim město zajistilo kompletní infrastrukturu?                        Proč má pod Levínem vyrůst dalších 80 domů a jaký prospěch z toho bude pro stávající občany?              Proč developeři, řádící v Králováku celá léta, neplatí městu žádné poplatky za užívání městské infrastruktury? Nedávají do rozpočtu města ani korunu. Vedlejší Beroun stejně jako většina měst poplatky vybírá, jen za letošek tím získá přes 40 milionů korun. V situaci, kdy v našem Králováku je násobně více developerských projektů než v Berouně.                                                                                              Jaké projekty, stavby, investice zlepšily kvalitu života občanovi Králováku za posledních 20 let?                Pár dětských hřišťátek, kde není toaleta a v horku není kam se schovat do stínu, úžasným zlepšením není. Opravy chodníku či místní ulice jsou povinností, nikoli zlepšením.  

Těch otázek bylo víc. Pohrávala si s tkaničkou u boty a tiše konstatovala, že jsme si z města udělali pouhou ubytovnu. Ubytovnu, která není ničím výjimečná, pro uživatele nic moc nedělá a není žádný výhled na zlepšení.

Co jsem jí měl odpovědět? Vstal jsem a šel kandidovat za ANO....

Karel Zakar

NAPIŠTE